ROZHOVOR S ING. RADKEM LANČEM ZE ZELENČE
S emeritním náměstkem ministra zemědělství a občanem Zelenče Ing. Radkem Lančem jsme se setkali ve čtvrtek 6. srpna 2026 v Přerově nad Labem, kde jsme si i domluvili rozhovor, který tentokrát proběhl korespondenčně.
Obr. 1 – Pro Zeleneč jsou typické aleje podél komunikací, vpravo nahoře znak obce.
1/ V letech 2022–25 jste byl náměstkem ministra zemědělství, jste členem TOP 09, nyní kandiduje v Zelenči do zastupitelstva, co Vás přivedlo k zájmu o správu věci veřejných?
Jde o můj celoživotní zájem mít možnost se spolupodílet na správě místě, kde žiji. Mám zkušenosti i ze Zastupitelstva Prahy 10 a i "velkého" pražského zastupitelstva. V Zelenči bydlím sedm let a měl jsem možnost pozvat partu skvělých lidí v Sousedech pro Zeleneč. V minulých volbách jsem za ně kandidoval do zastupitelstva, ale šlo spíš o vyjádření podpory, protože jsem byl dost vytížen na ministerstvu. Ale přesto v Zelenči působím ve Strategickém výboru, kde se zabýváme koncepčními otázkami a záměry rozvoje obce.
Obr. 2 – Zeleneč má dvě části – Zeleneč a Mstětice, které byly k Zelenči připojeny v roce 1964. Na obrázku jsou tzv. císařské otisky Stabilního katastru z poloviny 19. století.
2/ V Zelenči připravujete spoustu projektů, povíte nám něco o nich?
Těch projektů je skutečně hodně. Pokud Vás zajímají detailněji, tak jsme všechny zveřejnili na našem webu www.sousedeprozelenec.cz. Najdete tam i interaktivní mapu s jednotlivými hotovými či připravovanými záměry.
Hrozně nám pomohlo, že jsme konečně udělali Strategický plán rozvoje a územní plán obce. Investujeme také do nákupu pozemků (přes 15 ha), udělali jsme několik architektonických soutěží na plánované investice. Plánujeme výstavbu nového centra v pod přejezdem, kde mají vzniknout nejen byty, ale také pronajímatelné obchodní prostory, služby a také nová radnice.
Obr. 3 – V Zelenči se za toto volební období podařilo mnoho. Třeba zrekonstruovat tělocvičnu, vystavět venkovní učebnu ZŠ, vysadit alej ovocných stromů či zřídit psí hřiště.
V příštím roce začne rekonstrukce MŠ ve Školní ulici a jelikož jsme nakoupili i sousední pozemky a budovu, vzniknou i obecní byty pro učitele. U naší školy vznikly nové laboratoře a také se fantasticky zmodernizovala jídelna a kuchyně. V přípravě je také konečně vznik sportovního areálu pro školu při výjezdu na Mstětice. U stávajícího fotbalového hřiště má vzniknout nové s umělým povrchem a celoročním provozem.
Co můžete vidět už dnes, tak jsou práce na novém komunitním centru u rybníka, kde bude knihovna, místo pro kulturu, klubovny a kavárna. Asi jste si všimli letošních oprav hrází našeho rybníka, kde vznikne i pobytové molo. Poblíž dojde pak k rekonstrukci domu č.p. 38 pro potřeby ZUŠ.
Samostatnou kapitolou je pak zeleň, která je tak charakteristická pro naší obec. Připravili jsme kvalitní komplexní skutečně odborné posouzení stavu a zahájili jsme obměnu a zlepšení stavu. Nově vznikají pod obcí na Zelenečském potoce dva mokřady.
Obr. 4 – V Zelenči se i mnoho projektů připravuje – obecní dům u rybníka, dům s pečovatelskou službou, rekonstrukce budovy pro základní uměleckou školu či obecní byty.
3/ Ve Mstěticích se již buduje rozsáhlý projekt rodinných a
bytových domů, jak se na to díváte?
Obr. 5 – Vizualizace projektu NOVÝ ZELENEČ.
Musím se přiznat, že jsem nebyl přítelem tohoto projektu. Vadí mi velikost projektu a zábor skoro 2 km čtvereční zemědělské krajiny. Komplikovaný je nárůst dopravy a i třeba fakt, že budou mít lidé v Zelenči problém se dostat ve špičkách do vlaku. Tomu přispěje i nový parkovací dům u nádraží ve Mstěticích.
V průběhu let se ale povedlo po několika změnách v majitelích záměru najít nějakou společnou řeč a od loňského ledna máme s ním podepsánu Plánovací smlouvu. Investor se zavázal k investicím za cca 1,8 miliard Kč (škola, školka, zeleň, infrastruktura) a 192 milionů Kč půjde pro stávající obyvatele Zelenče na projekty, jako je nový sběrný dvůr, komunitní centrum, rozšíření hřbitova a další. Vznikne i nový kruhák na silnici 101 směrem k novému mostu, takže kritická křižovatka ve Mstěticích už nebude děsit každého, kdo jí projíždí.
4/ Město Čelákovice nedávno Zelenči a Nehvizdům prodaly pozemek pro cyklostezku, jak jinak by Čelákovice a Zeleneč mohly spolupracovat?
Obr. 6 – město Čelákovice Zelenči a Nehvizdům na jaře 2026 prodalo parcelu v katastrálním území Mstětice pro novou cyklostezku.
Mezi našimi obcemi existuje řada potenciálních vazeb, které lze systematicky rozvíjet zejména v oblastech dopravy, cyklistické infrastruktury, školství, kultury, regionálního rozvoje a cestovního ruchu. Přímé železniční spojení, probíhající i plánované investice do cyklostezek v okolí Zelenče, velký developerský projekt Nový Zeleneč u Mstětic, stejně jako rozšiřování školských a kulturních kapacit v Čelákovicích, vytvářejí logický základ pro užší spolupráci obou samospráv v rámci širšího zázemí Prahy a povodí Jizery a Labe, třeba v rámci MAS Střední Polabí.
Obě samosprávy řeší obdobná témata související s průjezdnou dopravou, bezpečností na komunikacích a napojením na vyšší dopravní síť.
Další oblast možné spolupráce vidím v sociálních službách, jako je třeba péče o seniory. Je nutné si uvědomit, že se vznikem Nového Zelenče bude mít naše obec přibližně 6–8 tisíc obyvatel.
Vidím i prostor v oblasti bezpečnosti a krizového managementu v rámci širšího území. Ostatně ve Mstěticích jsou velmi velké sklady Čepra a územím prochází některé páteřní infrastrukturní sítě celostátního významu.
A velmi důležité je propojení i ve vodárně v Káraném, kde jsou obě obce spolumajitelé a je potřeba uplatňovat společné zájmy v takto strategickém zdroji pitné vody pro náš region.
5/ Zeleneč pomocí dotace realizoval kompostárnu. Jak jsou s ní občané spokojeni?
Obr. 7 – Zelenečská kompostárna vznikla v prostoru bývalých silážních žlabů, které prošly výraznou proměnou, dříve nevyužívaný areál se změnil v moderní zařízení s oficiálním povolením, certifikací a kontrolovaným provozem, na jaře 2025 byl poprvé nabídnut občanům certifikovaný kompost. Zájem byl mimořádný a první vyrobená zakládka byla rozdána během několika týdnů.
Domnívám se, že většina obcí naší velikosti by měla mít podobné zařízení. Jsem členem Výboru životního prostředí a zemědělství Středočeského kraje a vnímám velkou potřebu na řešení odpadového hospodářství obcí. Problematika zpracování bioodpadu je zvlášť v silně urbanizovaných obcích komplikovaná. Sám mám na zahradě prostor pro zpracování kompostu, ale ne každý má tyto prostory.
Od loňska mají naši občané možnost odebírat certifikované organické hnojivo, a vím, že zájem je obrovský a hnojivo zmizí za pár dní. Kapacita kompostárny je 2500 tun za rok a kromě zbytků ze zahrad, zpracovává bioodpad z hnědých popelnic a také kaly z naší ČOV.
6/ Investujete značné prostředky do obnovy krajiny. Proč?
Obr. 8 – Letecké snímky z roku 2003 a 2023 ukazují, jak se krajina Zelenče ozelenila alejemi a další výsadbou.
Zeleneč leží na určité náhorní rovině, obklopen intenzivně obhospodařovanými zemědělskými pozemky, a máme minimum přirozených vodních zdrojů. To nás staví do velmi zranitelné pozice vůči suchu, přehřívání a erozi. Proto je nutné jednat aktivně.
Zadržování vody v krajině je pro nás klíčové. Obnova mokřadů a výsadba a obnova zeleně v okolí obce fungují jako přirozená houba zachycují dešťovou vodu a postupně ji uvolňují do půdy. Naše potoky (Zelenečský, Čelákovický a kousek Jirenského) jsou velmi málo vodné. Bez aktivního zásahu by se situace dále zhoršovala. Mokřady a remízky jsou jedním z řešení.
Obr. 9 – V Zelenči právě probíhá revitalizace mokřadu.
Vzrostlá zeleň kolem obce snižuje letní teploty v zástavbě klidně o 3–5 °C. To není číslo z papíru, je to rozdíl, který lidé fyzicky cítí při chůzi, práci na zahradě nebo venkovním sezení. Stačí se zeptat. Alternativou je jen přehřátá obec, kde se v létě nedá venku skoro žít. Když jsem se do Zelenče stěhoval, tak zeleň byla jedním z důležitých aspektů při mém rozhodování. Obec obklopená funkční zelení, případně s mokřadem, kde se vrací život, s cestami pro pěší a cyklisty v příjemném prostředí jsou argumenty, proč zde lidé chtějí žít a proč sem přijíždějí rodiny z okolí. To má přímý dopad na hodnotu nemovitostí i na obecní rozpočet.
Rozumím, že každá koruna z obecního rozpočtu musí být obhajitelná. Ale krajinná infrastruktura je investice, na rozdíl od asfaltu nebo dlažby, která se s časem zhodnocuje. Péče o krajinu je vlastně úplným základem pro každou obec. A je dobře, když si to lidé konečně uvědomí.
7/ V Čelákovicích, stejně jako v Příbrami, provozuje vodohospodářskou infrastrukturu společnost ze 60% vlastněná městem, společnost však řídí manažeři z 1. SčV, a. s. Jaké to má podle Vás výhody a nevýhody?
Jde o skutečně komplikovanou oblast. Existuje asi pět základních modelů, jak provozovat vodárenskou infrastrukturu. Model má svou logiku a rozumím, proč k němu Čelákovice i Příbram sáhly. Obec si tak zachovává majoritní kontrolu a zároveň získá profesionální management s know-how velkého provozovatele a to včetně havarijní služby, laboratoří, moderních technologií. Z pohledu provozních dat jde o typ modelu, který vykazuje nadprůměrnou provozní efektivitu.
Ale klíčové a zásadní je, kdo skutečně určuje cenu vodného a stočného a kdo hlídá, že se tvoří dostatečné prostředky na obnovu? Pokud manažeři z 1. SčV de facto řídí i cenotvorbu, může docházet k situaci, kdy zájmy mateřské firmy nejsou totožné se zájmy města. Město sice sedí v dozorčí radě, ale ne vždy má kapacitu odborně kontrolovat, co se děje uvnitř. Viděl jsem to mnohokrát, že formální kontrola není totéž co skutečná kontrola.
Obr. 10 – V roce 2025 proběhla modernizace a intenzifikace zelenečské čistírny odpadních vod. Náklady byly 20 mil. Kč, dotace 5,4 mil. Kč.
8/ Města jako Třeboň či Jaroměř si provozují vodohospodářskou infrastrukturu (VHI) sami. Měly by Čelákovice usilovat o to, aby si v budoucnu VHI provozovaly sami?
Byl bych velmi opatrný. Příklady Třeboně nebo Jaroměře jsou legitimní, ale je třeba říct, že jde o specifické podmínky. Mají relativně jednoduchou infrastrukturu a poměrně stabilní tým s léta budovanou odborností. Samoprovozování není samo o sobě špatné, ale data z každoročních Modrých zpráv o stavu vodního hospodářství v ČR jsou jednoznačná. Největší problémy v českém vodárenství se koncentrují právě u malých a středních komunálních provozovatelů, kteří si systém spravují sami. Deficit na obnovu infrastruktury za posledních deset let přesáhl 18 miliard korun. Bohužel velká část z toho jde na vrub právě těmto subjektům.
Zažil jsem z druhé strany, jak to vypadá, když se to udělá dobře. Když v roce 2013 končila Veolii smlouva na provozování Úpravny vody Želivka, stál jsem u vzniku vlastní provozní společnosti, která od Francouzů provoz převzala. Fungovalo to, ale proto, že jsme měli tým, zázemí a velmi jasně nastavená pravidla. Čelákovice by si musely nejprve upřímně odpovědět na otázku, zda májí odborníky, havarijní kapacitu, vůli nastavit cenu vodného a stočného tak, aby skutečně pokrývala i investice do obnovy? Jsou takoví lidé na trhu práce volní? A tady narážíme i na zásadní politické dilema. Zastupitel nebo starosta přirozeně chce, aby jeho voliči platili co nejméně. Jenže podhodnocená cena, což je častá praxe obcí, znamená jen odložení problémů na další generace. Ostatně to vidíme i v celostátním měřítku. A nikoho to teď netrápí. To není zodpovědné hospodaření se svěřeným majetkem.
Moje doporučení je, před jakýmkoliv krokem k vlastnímu provozování si nechat zpracovat nezávislý technický a finanční audit stávajícího stavu a teprve pak se rozhodovat.
Obr. 11 – V Zelenči se nachází mnoho drobných památek sakrální architektury. Na druhém obrázku je nová replika barokní výklenkové kaple.
Obr. 12 – V Zelenči byla nedávno rekonstruována čekárna zastávky Zeleneč na trati Praha - Lysá nad Labem. Dále uzamykatelná úschovna kol, borový háj se přeměnil na parčík a ani v Zelenči u zastávky nesmí chybět obligatorní výdejní box.
Děkuji za rozhovor!
Zbyněk Chmela