ROZHOVOR S MIROSLAVEM LEYPOLDEM IGLEM

Náš zastupitel a lídr pro komunální volby 2026 RNDr. Petr Petřík, Ph.D. udělal rozhovor s někdejším zastupitelem a radním Miroslavem Leypoldem Iglo o jeho dětství, mládí, výstavbě v Jiřině a jeho dalších aktivitách a plánech do budoucna.

1/ Máš kořeny v Čelákovicích? Co Tvoji předci dělali?

Matka Jarmila roz. Micková byla z Čelákovic a táta z Přerova na Moravě. Otec mojí matky byl profesorem reálného gymnázia v Karlíně, později zdědil malé hospodářství v Jiřině. Zjistil jsem, že dědeček mojí matky František Micka byl v roce 1904 zvolen do Rady města Čelákovic. Matka díky svému "kulackému" původu byla dělnicí v n. p. Benzina ve Mstěticích. Otec byl právníkem v důchodovém úřadě na Smíchově. Jinak o předcích bych mohl vyprávět do Vánoc. Již 30 let se zabývám rodokmenem a stále nacházím něco nového.

obr. 1 - Miroslav Leypold Iglo ve věku necelých tří let se svým dědečkem

obr. 2 - záznam o volbách do obecního zastupitelstva konaných roku 1904

2/ Vyrůstal jsi v nelehké době totality. Jak na tu dobu vzpomínáš?

Jsem ročník 1949, a tak dobu totality vnímám jinak v době školní docházky poznamenané prvomájovými průvody nazývanými EXPO (existenční pochod), likvidací dědova hospodářství a odlišně v konci totality. Děda odmítl vstoupit do JZD a tím se stal nepřítelem režimu s následky. Velmi mě ovlivnil rok 1968 a invaze vojsk Varšavské smlouvy, kdy jsem se koncem toho roku účastnil všeho, co bylo myslitelné, od studentských protestů až po oslavy hokejových výher nad Sovětským svazem v r. 1969. Ještě před Pražským jarem jsem v r. 1967 na pozvání příbuzných strávil prázdniny v malém anglickém městě a měl jsem tak možnost nahlédnout do života komunity přibližně velké, jako Čelákovice. V našem městě bylo módní bourat vše staré a lidem nabízet panelákový komfort. V Anglii jsem paneláky neviděl, a to mě velmi ovlivnilo při pozdějším podnikání. 

obr. 3  –  v druhé polovině 20. století se v Čelákovicích prosadila panelová bytová zástavba, která silně ovlivnila celkové panoráma města

Závěr totality zastihl naši rodinu v Praze na Jižním Městě, a tak jsme absolvovali s manželkou několik střetnutí občanů s policií na Václavském náměstí. Manželka byla účastnicí protestu na Národní třídě a spolu jsme mrzli na Letenské pláni při statisícové demonstraci. Otec v roce 1990 požádal kádrové oddělení o spisy zde vedené a mimo jiného objevil i posudek z místa bydliště. Bylo pro něj velmi překvapivé, co se o sobě a svojí rodině dozvěděl. 

obr. 4  – z kádrového posudku (forma osobního hodnocení v době totalitního režimu v Československu v letech 1948–1989) otce Miroslava Leypolda – Igla Václava

Je to zajímavé čtení a pro potomky dobrá čítanka.Dnes v demokracii již nejsou kádrové spisy, ale někdy mám při čtení Zpravodaje pocit návratu starých pořádků. Někteří opoziční zastupitelé jsou zde představováni, jako nepřátelé rozvoje města, a dokonce zastupitelům ANO a Společně pro Čelákovice byla odepřena účast v poradních orgánech zastupitelstva města. 

3/ Po roce 1989 ses zapojil do místního dění. Co Tě k tomu vedlo?

Nebylo to ihned, jelikož jsem zde 20 let nebydlel. Začal jsem podnikat v oblasti vybavení bank, a to mě přivedlo i do zahraničního obchodu. Ve veřejném dění byla více manželka kooptovaná za Občanské fórum do zastupitelstva Prahy 4. V roce 1992 jsme začali připravovat první realitní projekt v lokalitě Třebízského, kde se nacházelo malé pole mého dědy. Nebylo to snadné, neboť "klacky lítaly pod nohy" ze všech stran. Na radě města byl projednávaný rozbor zpracovaný stavebním úřadem zaměřený na zisky z mého realitního podnikání s čísly, majícími velmi daleko k realitě (dnes by to bylo trestné). V reakci na popsanou situaci jsem v týdeníku TOK napsal článek "Jak v Čelákovicích podnikatel přichází o peníze" a to jsem píchl do vosího hnízda. Za zveřejnění článku přišlo trestní oznámení a u soudu jsem obdržel trest: tři měsíce na tři roky podmíněně. Po odvolání Krajský soud vše zrušil. Soudních sporů bylo více, žádný jsem neprohrál. Tehdy jsem jen těžko chápal jednání některých lidí ve veřejné správě, a tak jsem se i já zapojil do místního dění.

4/ Podílel ses na výstavbě rodinných domů v lokalitách Třebízského, Pod Přerovskou cestou a Jiřina. Dnes jsou Čelákovice žádaná adresa, kde nových parcel je spíše nedostatek. Jaká byla situace v 90. letech?

Za minulého režimu nebyl běžný vznik nových lokalit. Stavěly se paneláky a dokonce o tom bylnatočený seriál "Muž na radnici". V našem městě to odnesly především ulice Stankovského a Rybářská, kde majitelé domů byli ve své podstatě násilím donuceni opustit rodné domy. Až po r. 1989 díky soukromým aktivitám se stavební pozemky pro rodinné domy rodily jak "houby po dešti". V našem okolí především v Brandýse nad Labem a Říčanech. V Čelákovicích v několika lokalitách vzniklo přibližně 300 stavebních pozemků. Není to málo, ale mohlo to být i víc. Ještě v r.2010 měla ODS ve volebním programu 2 lokality, ale nějak se na ně zapomnělo a další již nevznikly. Dnes můžeme slyšet o lokalitách v Záluží, v areálu bývalých Kovohutí a Volmanov. V novém územním plánu je stanovena strategie rozvoje města upřednostňující zástavbu uvnitř města, ale je to argument trochu zvláštní, neboť Záluží i Volmanov se nacházejí na okraji města. Několik let byla při radě města zřízena komise rozvoje, kde se pravidelně jednalo o všech otázkách rozvoje města. Dnes se rozvoj města veřejně nediskutuje vůbec, a to není podle mého názoru správně.  

obr. 5 – model zástavby v Jiřině, vpravo vodní plocha Pískovna

5/ Okolo roku 2009 se zvažovala výstavba paroplynové elektrárny v sousedním Mochově. Byl jsi jedním z organizátorů protestů. V čem elektrárna vadila?

Dlouhodobě bylo ovzduší Čelákovic ovlivněno Kovohutěmi a slévárnou TOS-MET. Paroplynové elektrárny ve srovnání s uhelnými jsou sice šetrnější, ale jejich kouřové exhalace a zvukové vibrace jsou nežádoucí v místech jako je pražská aglomerace s velkou hustotou osídlení. Většina občanů vnímala výstavbu elektrárny jako ohrožení svých životních podmínek a pokládala si otázku: Jaký přínos bude mít elektrárna pro Čelákovice? To nikdo nevěděl, a proto vznikl občanský odpor zahrnující nejen Čelákovice. Mezi lidmi kolovaly informace o připravovaných výkupech pozemků a jednání vedení města s RWE, o kterých oficiálně nepadla zmínka. To byla situace žádající si okamžitou reakci. Vznikla petice "Nejednejte o nás bez nás" a následně se před radnicí v Čelákovicích sešlo asi 300 občanů, kteří svým hlasitým projevem dávali najevo svůj nesouhlas. Přijely i dvě televize a případ se tak stal známým. Vrcholem bylo veřejné jednání v Mochově, kde za účasti vedení obce a zástupců RWE veřejnost dala zřetelně najevo svůj zamítavý postoj. Kdo má zájem o více informací může zhlédnout dokumentární film "NIMBY" s komentářem filozofa V. Bělohradského.   

obr. 6 – občané Čelákovic, Mochova a dalších obcí se výstavbě paroplynové elektrárny bránili zejména z důvodů snížení kvality životního prostředí, od záměru bylo později ustoupeno

6/ Ve volebním období 2010 až 2014 jsi byl radním města a prosadil jsi tzv. strategický plán. Co bylo důvodem?

Zajímal jsem se v okolních městech o nové způsoby řízení města a pravidelně jsem sledoval sdružení "Zdravých měst" propagujících celosvětově uznávanou Místní agendu 21. Zdravá města, kterých je v současné době v ČR kolem 150 mají odstupňované hodnocení kvality veřejného života a toto hodnocení musí být každý rok veřejně obhájeno. Uvádějí pro zájemce příklady "Dobré praxe" s množstvím inspirace. Základem kvality veřejného dění jsou Strategické plány na delší období a v kratších intervalech jsou Strategické plány rozpracovány do tzv. Akčních plánů. Měli jsme velké štěstí, že jsme pro zpracování našeho Strategického plánu rozvoje do r.2030 získali kvalitní lektorku s mezinárodními zkušenostmi dr. Bauerovou. Především díky jejímu vedení a účasti několika desítek občanů byl po roce jednání zastupitelstvem schválen v roce 2011 kvalitní dokument s termíny a jasným hodnocením. Nahlédněte do úvodního slova starosty (odkaz) "Mohu Vás ujistit, že tento materiál není neměnný či dogmatický, a že se k němu v určitých periodách budeme vracet." a zkuste porovnat s realitou. Jak často jsme Strategický plán aktualizovali? Jak dodržujeme plánované termíny? Na co všechno jsme zapomněli? Dnes se již připravuje navazující Strategický plán do roku 2050 a já věřím, že bude stejně kvalitní. Mrzí mě jen, že vedení města před zadáním nového plánu nezveřejnilo vyhodnocení plánu stávajícího. Někdo byl za plnění jednotlivých úkolů zodpovědný a měl by nám podat vysvětlení. 

obr. 7 – Zastupitelstvo města schválilo strategický plán v roce 2011, nicméně nástroje strategického plánování nebyly v rozvoji města uplatňovány. Na obrázku je plakát s QR kódem odkazující na dotazník, který mohli občané vyplnit pro připravovaný Strategický plán do roku 2050. Bude město ochotné uplatňovat nástroje strategické plánování?

7/ Zasadil ses i o zřízení Výroční ceny města Čelákovic. Plní cena svůj účel?

Opět musím říct, že myšlenka Výroční ceny není z mé hlavy, ale je to ocenění významných osobnostíběžné i v jiných městech. Původně jsem navrhoval ocenění i pro občany již nežijící (nedávno zemřelé), ale to nebylo odsouhlaseno. Dnes bych již zřízení Výroční ceny nenavrhoval, jelikož se z jejího udělení stala vysloveně politická událost a pro její udělení jsou nutné dobré vztahy s vedením města. Je to dobře doložitelné na příkladu historika a bývalého ředitele městského muzea Jaroslava Špačka, který je každoročně na udělení Výroční ceny navrhován za celoživotní práci pro město. Jeho dílo se datuje od rekonstrukce muzea, zveřejnění mnoha archeologických objevů, vydání kronik Čelákovic a Sedlčánek včetně udělení ceny za přínos české kultuře, kterou osobně přijel předat ministr kultury Dostál. Pan Špaček publikuje dodnes, byť jeho věk již dávno překročil 80 let. 

obr. 8 –  výroční cena města Čelákovice je udělována od roku 2012, na obrázku je plakát s pozvánkou na slavnostní ceremoniál, který se konal 28. října 2025 

8/ Stojíš i u počátků Místní akční skupiny STŘEDNÍ POLABÍ. O co přesně šlo?

Opět jde o dobrou praxi z jiných regionů. Znal jsem činnost místní akční skupiny Pošembeří z Českého Brodu, která nás podpořila v odporu proti paroplynové elektrárně. Díky místním akčním skupinám je možné získat finanční prostředky pro malé podnikání, pro komunitní centra a jiné prospěšné aktivity. Byl jsem upozorněný na blížící se termín možnosti založit Místní akční skupinu, a tak jsem sedl do auta, objel jsem obce v našem okolí a získal jsem pro založení starosty obcí (dnes 20 obcí). Sídlo Místní akční skupiny bylo v Čelákovicích, ale mnoho podpory jsme zde nenašli, a tak dnes sídlí na brandýském zámku. Od svého založení v r.2013 místní akční skupina finančně podpořila mnoho aktivit (v Čelákovicích např. podpořila vznik komunitního centra na faře). Opět je možné hledat příklady dobré praxe a zapojit se do činnosti Místní akční skupiny STŘEDNÍ POLABÍ. Ještě do 14. 8. 2026 lze podat Váš projektový záměr (celková částka pro dotace 3 070 000 Kč).

obr. 9 – Miroslav Leypold – Iglo s někdejší poslankyní Ninou Novákovou v září 2023 na oslavě 10. výročí založení Místní akční skupiny STŘEDNÍ POLABÍ

obr. 10 – Cíle MAS - Střední Polabí, z. s. jsou zejména: ochrana nejvýznamnějších hodnot území MAS Střední Polabí, kterými jsou zejména venkovská prostředí, zachovalá příroda, estetická krajina, kulturní bohatství a zdravé životní prostředí, podpora rozvoje občanských iniciativ na místní a regionální úrovni, zvýšení ekonomické prosperity a kvality života v tomto území, včetně podpory malého a středního podnikání, multifunkčního zemědělství, bydlení, školství, využití volného času, rozvoje veřejné dopravy, turistického ruchu, péče o památky, informatiky aj., zabezpečení koordinovaného postupu členů MAS při všestranném rozvoji výše uvedeného území. Spolek mimo jiné pořádá i vycházky nazvané Polabské toulky. 

9/ Účastnil ses i aktivit ve věci omezení znečištění ze slévárny TOS-MET slévárna, a.s. Jak zpětně hodnotíš přístup místní správy a státní správy?

Bydlím sice na opačném konci města, ale i zde se znečištění ovzduší projevilo. Byl jsem členem poradní komise rady města pro životní prostředí a zde se projednávaly vlivy slévárny (dnes již tuto komisi nemáme). Snad největším viditelným karambolem bylo poškození několika aut v ulici Prokopa Holého vlivem spadu. Místní správa reagovala konkrétními úkoly, ale jen málo bylo splněno. Většina aktivit vznikla díky angažovaným občanům a petice za kvalitní ovzduší podepsané více než 500 občany našla odezvu na krajském úřadě. Konaly se přednášky odborníků, ale z místní samosprávy byla jen malá účast. Při oznámení konce slévárny se na zastupitelstvu hledal viník, který má na svědomí ztrátu pracovních míst. Neřešila se skutečnost, že slévárna dlužila (a ještě dluží) městu několik milionů. Většina lidí vnímala slévárnu jako zdroj prachu a málo kdo viděl trvalé negativní vlivy na zdraví. Jednání státní správy mi někdy připadalo velmi podivně. Česká inspekce životního prostředí předem nahlašovala termín kontrol, a tak vše viděla jinak než občané. Nakonec pomohlo i vyjádření ombudsmana, ke kterému stížnost občanů dorazila.

obr. 11 – slévárna TOS-MET slévárna a.s. silně znečišťovala ovzduší prachem a zápachem, slévárna s dluhem 1okolo 50 mil. Kč skončila koncem roku 2025 v insolvenci.

10/ V mnoha městech mají občané možnost přímo rozhodovat o investicích pomocí tzv. participativního rozpočtu. V čem je to podle Tebe dobré?

Napřed co to vlastně je ten participační rozpočet. Než dlouhé vysvětlování, podívejte se na internetové stránky Říčan, nebo Brandýsa nad Labem , kde mají již delší dobu s tímto rozpočtováním vynikající zkušenosti. Nahlédněte do pravidel participativního rozpočtu města Český Brod. V našem městě se také zavedení participačního rozpočtu navrhovalo, ale ODS byla proti, a tak návrh "spadl pod stůl". Více najdete v zastupitelské aréně Zpravodaje města Čelákovice. V čem je participativní rozpočet přínosem? Více občanů se zajímá o zlepšení života ve městě a vzniká více dobrých nápadů. Stále platilo a dosud platí "víc hlav víc ví". V případě našeho města nevidím snahu o zapojení občanů. Bylo zrušeno veřejné diskusní fórum, nejsou dříve běžné poradní komise a minimálně se konají veřejná projednání záměrů města. 

obr. 12 –  občané Říčan mohou rozhodovat o investicích města v rámci projektu PŘEKVAPTE ŘÍČANY , na obrázku je realizovaný projekt - Nové hrací prvky pro děti – lanové mosty na hřišti loď

obr. 13 – občané Říčan mohou rozhodovat o investicích města v rámci projektu PŘEKVAPTE ŘÍČANY , na obrázku je realizovaný projekt - Zastřešení autobusových zastávek

obr. 14 – občané Brandýsa nad Labem - Staré Boleslavi mohou rozhodovat o investicích města v rámci projektu PRIMA NÁPAD , na obrázku je realizovaný projekt - Brandýský skatepark

11/ V Nové Jiřině prý připravuješ projekt NOVÉ SOKOLOVNY. Můžeš nám jej přiblížit? O co se jedná?

Jen bych rád upřesnil, že já osobně nic nepřipravuji. S projektem "NOVÁ SOKOLOVNA" za mnou a synem, jako vlastníky vhodných pozemků, přišli zástupci místní Tělocvičné jednoty Sokol Čelákovice. V Čelákovicích není mnoho ploch určených k výstavbě sportovišť a já jsem v době plánování lokality Nová Jiřina vyčlenil téměř 1 ha, kdy jsme se ženou chtěli, aby kromě bydlení bylo kde sportovat. Jak už se zmiňuji výše, tak se nám podařilo vybudovat menší tenisový areál, na pozemku, co je dnes "Duhové hřiště", vzniklo tréninkové hřiště Unionu a v rámci tenisového areálu bylo naplánováno i menší sportovní centrum. Na sportovní centrum už bylo vydáno stavební, ale s investorem jsme se na poslední chvíli rozešli. Po čase se podařilo získat od nadace ČEZ peníze na vybudování dětského hřiště, dnes známé jako "Duhové hřiště". Město ho společně s vedlejším pozemkem dostalo zdarma do pronájmu výměnou za to, že se o něj bude starat a dále rozvíjet. Nic to město nestálo. 

Ještě před koncem 20letého nájmu za mnou přišli zástupci Sokola s prosbou, zda bych jim neposkytl pozemek pro jejich tréninkovou halu. Připravili projekt "NOVÁ SOKOLOVNA" a mě to upřímně nadchlo. Architekt zakomponoval nové sportovní centrum do volné plochy pozemku, a to tak navazuje na již vybudované multifunkční hřiště pro míčové sporty a dětské hřiště. Má to ale jeden háček. Kromě financování, které u podobných projektů je vždy o dotačních programech, tak je ale nutná i podpora vedení města. Pozemkem vede úhlopříčně vodovod do Sedlčánek, který je ve vlastnictví města. Bez souhlasu města s realizováním přeložky Sokol nemůže shánět investory, zadat vytvoření projektové dokumentace pro stavební povolení natož pak žádat o dotace. O souhlas jsme, jako vlastníci zažádali a město bez udání důvodu zamítlo. No, budu doufat, že vyhraje zdravý rozum a město projekt podpoří, alespoň tímto souhlasem. 

obr. 15 – vizualizace sportovního centra NOVÁ SOKOLOVNA

12/ Co bys vzkázal současné mladé generaci ohledně politického života?

Nečekejte, až Vás okolnosti donutí, a zajímejte se o své okolí již dnes. Můžete ovlivnit svým postojem projekty města, ale musíte o nich něco vědět. Jen těžko změníte projekt, který byl již dokončený. Při dobré informovanosti lze vliv ušlechtilých záměrů předvídat. Například, jaký dopad bude mít stavba ve Vašem okolí na možnosti parkování?

Děkuji za rozhovor.

RNDr. Petr Petřík, Ph.D.