STROMY DO ULIC!

Městská zeleň je pro nás velmi důležitá a v následujících čtyřech letech chceme prosazovat zvyšování podílu zeleně v našich ulicích a okolní krajině. Zeleň – stromy, keře, trvalky, cibuloviny, letničky, ale také přirozené trávníky v obci:

• ochlazují město – zejména stromy a keře snižují teplotu během letních dnů a mírní tzv. tepelný ostrov
• zlepšuje ovzduší – vegetační prvky zachycují prach a produkují esenciální látky
• zadržuje dešťovou vodu ve městě
• omezuje hluk ze silniční a železniční dopravy
• přispívá ke zvýšení rekreační funkce veřejných prostranství města
• zvyšuje estetickou hodnotu města
• podporuje biodiverzitu a poskytuje útočiště pro hmyz či ptactvo

STROMY DO ULIC! 

Občané z Jiřiny, kde se dokončuje obnova vodohospodářské infrastruktury, jsou nespokojeni s tím, že rekonstruované ulice často nebyly doplněny o stromy. Důvodem byla kolize s inženýrskými sítěmi a jejich ochrannými pásmy. Tento problém je v českých městech častý. 

Chceme prosadit nový přístup při rekonstrukci ulic. Pro vedení elektrických nebo optických kabelů navrhujeme zavést tzv. multikanály, v nichž by byly tyto kabely uloženy, čímž by v ulicích vznikl prostor pro zeleň, zejména stromy. Toto řešení je sice spojené s vyššími náklady, ale má mnoho přínosů, vedle vytvoření prostoru pro stromy a keře umožňuje snadnou výměnu / doplnění kabelů bez výkopů. 

Obr. 1 – Schématický řez ulicí, kde jsou kabely uloženy v tzv. multikanálu, čímž se vytvořil dostatečný prostor pro zeleň – stromy a keře.

STROMOVÉ ALEJE

V roce 2015 Okrašlovací spolek čelákovický založil alej ovocných stromů u Krátké Linvy. 

Za posledních šest roků bylo v Čelákovicích vysazeno několik nových alejí. Část představuje tzv. náhradní výsadbu za skácené dřeviny. V souvislosti s dostavbou II. části obchvatu města byly vysazeny nové stromové aleje a křoviny při železničním nadjezdu. Nebyla přitom zachována tzv. izolační zeleň z náletových křovin, která plnila funkci přirozené bariéry obchvatu od obytné zástavby.

Obr. 2 až 6 – Spolková alej u Krátké Linvy, třešňová alej u vodojemu, hrušňová alej u Sedlčánek, třešňová alej u Výmoly - Šramolky, slivoňová alej u Sedlčánek.

V našem městě je stále mnoho ulic, silnic a polních cest, které by bylo vhodné doplnit stromovými alejemi:

Obr. 7 – V Čelákovicích je stále mnoho veřejných prostranství, která potřebuje doplnit o zeleň, např. prostor u železničního podchodu. Vizualizace.

Obr. 8 – Ulici Cihelnu by bylo vhodné doplnit alejí stromů a keři. Vizualizace.

KVĚTNATÉ LOUKY

Obr. 9 až 12 – Květnaté louky. 

Město v předchozích letech na mnoha místech založilo nové květnaté louky. Na podzim 2024 se dokonce na radnici  konala přednáška věnovaná tomuto tématu. V zakládání nových a údržbě stávajících květnatých luk chceme pokračovat. K výsevu chceme používat místní lokální směsi a zajistit pravidelnou údržbu nově založených luk. 

Především ale naše město má ještě poměrně dost přirozených travnatých ploch (zejména v Jiřině a Sedlčánkách), které díky pravidelné seči a trvalému bezorebnému hospodaření bez hnojení přečkaly v druhově bohatých porostech a dnes představují hlavní útočiště opylovačů a biodiverzity. Rostou tam ještě kopretiny, zvonky, chrastavce, jetele a vikve, dokonce i mateřídouška a šalvěj se tu a tam objeví. Takové pestré louky jsou pak pod Volmanovou vilou už na toušeňské straně nebo v evropsky významné lokalitě a přírodní rezervaci Káraný-Hrbáčkovy tůně. Město by proto mělo tyto plochy střežit jako rodinné stříbro a nebudovat zde umělé plochy nebo zbytečné cesty (park u bývalého hřbitova). 

Když ještě fungovala komise pro životní prostředí, tak nejcennější takové plochy vytipovala. Na těchto plochách bychom se vysévání druhově nepůvodních směsí tzv. květnatých luk měli vystříhat. Hrozí totiž, že s nimi rozšíříme invazní druhy nebo z nich mohou vzejít na oko původní druhy a zkřížit se s původními druhy v blízkém okolí. To se týká také některých druhů z bezúdržbových záhonů.

Obr. 13 – Zelený pás podél chodníku na nádraží by bylo možné přeměnit na květnatou louku, která by  prostor u nádraží zatraktivnila.

IZOLAČNÍ ZELEŇ

Izolační zeleň je skupina stromů a keřů, který odděluje okolí od dopravních komunikací, průmyslových souborů a jiných rušných souborů v městské krajině. Izolační zeleň 

• zachytává prach a škodlivé látky ze vzduchu,
• snižuje hluk z dopravy a průmyslu,
• zlepšuje vzhled krajiny a chrání půdu před větrem,
• ochlazuje okolí v horkých letních dnech,
• vytváří krajinu s vyšší ekologickou stabilitou.

Našemu kandidátovi se podařilo do územního plánu prosadit pás izolační zeleně podél II. části obchvatu. Dále prosazujeme izolační zeleň podél připravované  III. části obchvatu.

Obr. 14 – Druhou část čelákovického obchvatu bude nutné doplnit o izolační zeleň, která i zvýší ochranu zástavby před hlukem a prachem. Vizualizace.

POPÍNAVÁ ZELEŇ A ZELENÉ STŘECHY

Obr. 15 až 18 – Popínavá zeleň. 

V Čelákovicích se příliš s popínavou zelení příliš nesetkáme. Přitom právě popínavá zeleň může ozelenit veřejný prostor tam, kde nejde vysadit stromy či keře. K vidění už jsou i zelené střechy. 

Obr. 19 – Nerezové sítě Carl Stahl v přízemí parkovacího domu je možné doplnit o popínavou zeleň. Vizualizace.

Zelené střechy jsou nad hydroizolací pokryté pěstebním substrátem a vegetací. Zelené střechy

• zabraňují přehřívání střech
• redukují výkyvy teplot mezi dnem a nocí
• vytvářejí životní prostory pro rostliny, houby a drobné živočichy
• zvyšují konektivitu v krajině a v městském matrix pro mnohé živočichy
• zadržují dešťovou vodu a tím se omezuje množství vody odtékající do kanalizace
• působí velmi esteticky
• posilují vztah s přírodou, vytváří vhodné prostředí pro meditaci a kreativní uvažování

Obr. 20 až 24 – Zelená střecha je součástí střechy kolárny v Jiřině, další fotografie zelených střech jsou ilustrační.  Zelené střechy by mohly být instalovány na část střech budovy městského úřadu či mateřské školy v Rumunské ulici. 

Jak by podle Vás mělo město přistupovat k výsadbě stromů? Napište nám.

ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY (ÚSES)

Hlavním smyslem ÚSES je působit jako základní prvek ekologické sítě, posílit ekologickou stabilitu krajiny zachováním nebo obnovením stabilních ekosystémů a jejich vzájemných vazeb. Cílem územních systémů ekologické stability je zejména:

• vytvoření sítě relativně ekologicky stabilních území ovlivňujících příznivě okolní, ekologicky méně stabilní, krajinu,
• zachování či znovuobnovení přirozeného genofondu krajiny,
• zachování či podpoření rozmanitosti původních biologických druhů a jejich společenstev (biodiversity).

Lokální územní systém ekologické stability je určen územním plánem. Většina jeho prvků je nefunkčních. Na realizaci územního systém ekologické stability je možné využít podporu z Operačního programu ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ. 

Pro příští čtyři roky chceme prosazovat obnovu naší polabské krajiny. 

Obr. 25 – Například lokální biocentrum Střelnice je navrženo na i na pozemky skládky, kterou využívala i společnost TOS-MET, slévárna a.s. V současnosti je biocentrum nefunkční. Na jeho obnovu lze čerpat veřejnou podporu.